Těšíte se na Velikonoce? Máme pro vás pár receptů na osvědčené velikonoční pokrmy. Připravte si beránka, Jidáše, velikonoční sekanou nebo nádivku.
Velikonoční beránek z piškotového těsta
Obsah článku
Na Boží hod velikonoční se podává jako dezert velikonoční beránek jako symbol Ježíše Krista, který prolil svou nevinnou krev na Golgotském kříži. Podle křesťanské víry je Ježíš beránkem obětovaným za spásu světa, který nás vysvobozuje z otroctví hříchu a je symbolem nevinnosti a naší záchrany. Tradičním jídlem je také pečené jehněčí, telecí nebo kůzlečí maso. Než beránky sníte, poslouží vám jako velikonoční výzdoba.
Ingredience:
- 200 g polohrubé mouky
- 120 g krupicového cukru
- 4 lžíce horké vody
- 4 lžíce slunečnicového oleje
- 1 sáček vanilkového cukru
- 1 lžička kypřícího prášku do pečiva
- 1 hrst rozinek
- 1 hrst ořechů
- 4 ks vejce
- 5 cl mléka
- 4 cl rumu
- Tuk na vymazání formy
- Strouhanka na vysypání
- Moučkový cukr na posypání nebo čokoládová poleva na polití
- Forma na beránka
Postup:
Vejce rozklepneme, oddělíme žloutky od bílků a z bílků pak ušleháme tuhý sníh. Žloutky vyšleháme s krupicovým i vanilkovým cukrem a horkou vodou, postupně k nim přidáváme i olej a mléko. Nakonec do těsta lehce vmícháme mouku s kypřícím práškem do pečiva, nadrobno nasekané ořechy, rozinky namočené v rumu a nakonec jemně vmícháme i tuhý sníh z bílků.
Připravené těsto nalijeme do tukem vymazané a strouhankou vysypané formy, přiklopíme druhou polovinou formy a pečeme na 190 °C asi 35 minut. Po upečení beránka opatrně vyklopíme a necháme vychladnout. Nakonec beránka pocukrujeme nebo přelijeme čokoládovou polevou.
Jidáše
Jidáše se na Velikonoce podávají jako symbol zrady. Za 30 stříbrných zradil Jidáš Ježíše a umožnil jeho zatčení. Tvar pečiva symbolizuje provaz, na kterém se pak Jidáš oběsil. Proto se Jidáše pečou ve tvaru zavinutého provazu.
Ingredience:
Na těsto:
- 450 g hladké mouky
- 100 g cukru krupice
- 1 ks balíčku vanilkového cukru
- 100 g másla
- 50 g droždí
- 150 ml mléka
- 2 ks žloutků
- 1 ks vejce
- 1/2 lžičky nastrouhané citronové kůry
- Špetka nastrouhaného muškátového oříšku
- Špetka soli
Na potření a posypání:
- 1 ks vejce na potření
- Mák nebo sezam na posypání
- Mandlové lupínky na ozdobu
Postup:
Rozdrobené kvasnice smícháme s 1 lžičkou cukru, 2 lžícemi mouky, polovinou vlažného mléka a necháme vzejít kvásek na teplém místě.
Do mísy dáme zbylý cukr, hladkou mouku, vanilkový cukr, špetku soli, nastrouhanou citronovou kůru, špetku strouhaného muškátového oříšku, 2 žloutky a vejce, zbylé vlažné mléko a kvásek. Vše zlehka propracujeme, přilijeme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme hladké nelepivé těsto, které necháme 50 minut kynout v teple.
Vykynuté těsto rozkrájíme na 30 kousků, každý rukama rozválíme na váleček a stočíme do různých tvarů, Jidáše naskládáme na plech a necháme 15 minut kynout.
Nakonec je potřeme rozšlehaným vejcem, ozdobíme plátky mandlí a posypeme mákem nebo sezamem. Vložíme do předehřáté trouby na 180 °C a pečeme asi 20 minut dozlatova.
Kopřivová velikonoční nádivka
Kopřivy se dávaly do nádivky již za starých časů pro jejich štiplavou chuť. Už naši předci věděli, že jarní byliny jsou skvělým způsobem, jak dodat tělu potřebné živiny, minerály a stopové prvky pro dodání energie a posílení obranyschopnosti těla po zimě. Pokrm je v lidové tradici symbolem nového života i naděje na dobrý úrodný rok. Připravte si oblíbené pokrmy a pustit se můžete i do uzení delikates.
Ingredience:
- 500 g uzeného vepřového masa
- 400 g mladých kopřiv
- 2 lžíce oleje
- 1 lžíce sušené majoránky
- 200 ml smetany ke šlehání
- 8 ks rohlíků z předešlého dne
- 8 ks vajec
- 4 ks stroužků česneku
- 1 ks cibule
- Pažitka
- Mletý pepř
- Sůl
- Máslo na vymazání
Postup:
Uzené maso uvaříme doměkka, necháme vychladnout a nakrájíme ho na kostičky. Mladé kopřivy propereme, krátce spaříme ve vroucí vodě a ihned propláchneme studenou vodou, necháme okapat a listy nasekáme na menší kousky.
Do mísy dáme pokrájené rohlíky na kostičky, přilijeme smetanu rozmíchanou se žloutky, přidáme maso a nasekané kopřivy. Směs promícháme, ochutíme na drobno nakrájenou cibulí, utřenými stroužky česneku, na drobno nasekanou pažitkou, solí, pepřem, majoránkou a nakonec vmícháme olej a ušlehaný tuhý sníh z bílků.
Směs rozložíme do máslem vymazaného pekáčku a pečeme v troubě na 180 °C asi 50 minut. Hotovou nádivku vyklopíme a nakrájíme na plátky. Dá se jíst teplá a studená.
Velikonoční sekaná plněná vejci
Sekaná se připravovala už ve středověku, kdy byla luxusní pokrmem spíše u bohaté šlechty. Později se díky ní využila vařená vejce i vnitřnosti chovaných domácích zvířat. Díky exkluzivnímu vzhledu mozaiky po jejím nakrájení se stala i oblíbeným pokrmem na Velikonoce. Pokud si ji chcete připravit, podívejte se jak na to.
Ingredience:
Na sekanou:
- 250 g hovězího předního masa bez loje
- 250 g vepřového masa
- 250 g uzeného bůčku
- 2 ks kůzlečích jater, mohou být i drůbeží nebo jiná dle preferencí
- 1 ks mozečku
- 2 ks den starých rohlíků
- 2 ks stroužky česneku
- 1 ks žloutku
- 1 ks vejce
- 1 ks menší cibule
- 1/4 l mléka
- 1 lžíce sádla
- Muškátový květ
- Černý mletý pepř
- Sůl
Na potření:
- 1 ks bílku na potření sekané
Na náplň:
- 6 ks proužků sterilované kapie
- 4 ks natvrdo uvařených vajíček
- 1 lžíce zeleného hrášku
- 2 lžíce čerstvě nasekaných bylinek
Postup:
Maso předvaříme tak, aby nebylo úplně měkké, umeleme a dáme do mísy. Přidáme vařená jemně posekaná játra a mozeček, nakrájené a v mléce namočené vymačkané rohlíky, celé vejce, žloutek, jemně osmaženou nadrobno nakrájenou cibuli a prolisovaný česnek. Přidáme muškátový květ, pepř i sůl a promícháme.
Zpracovanou hmotu rozetřeme na alobal do silnější placky, do středu položíme uvařená vejce, obložíme na proužky nakrájenou kapií, hráškem a zelenými bylinkami a pak alobal opatrně zavineme, aby pěkně držela tvar. Pak ji z alobalu vyndáme.
Šišku sekané dáme na pekáč vymazaný tukem, potřeme ji rozšlehaným bílkem a pečeme v troubě vyhřáté na 190 °C asi 60 minut. Podáváme s vařenými bramborami nebo bramborovou kaší a čerstvým zeleninovým salátem, nebo za studena s chlebem a hořčicí.
Často kladené otázky
Velikonoce oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista, což nastalo 3 dny po jeho ukřižování. Ježíš Kristus byl třetí den po smrti vzkříšen a vstal z mrtvých. Tím se potvrdila jeho nesmrtelnost.
Jako náboženský svátek Velikonoce připomínají osvobození Židů z egyptského otroctví. Izraelské rodiny na Velikonoce obětovaly mladého berana a jako symbol ochrany celé rodiny jeho krví potřely veřeje svého domu.
Tradiční velikonoční hostina začínala masovým vývarem, pak se podávalo pečené jehněčí, telecí či kůzlečí maso, pekla se i holoubata. Na slavnostní tabuli nesměl chybět beránek, mazanec a Jidáše ze sladkého těsta.