Energetická náročnost a hlučnost spotřebičů

Důležitým parametrem při nákupu spotřebičů by měla být energetická náročnost. Proč a jak se zorientovat v označení výrobků? Tipy pro vás připravila Denisa z KuchynskaStudia.cz.

Co je energetická náročnost

Energetická náročnost jakožto parametr produktů byl ve své standardizované podobě zaveden Evropskou unií v roce 2010. Povinně se tak ke každému spotřebiči musí přiložit štítek s označením, díky čemuž si spotřebitel jednotlivé výrobky může navzájem velmi snadno porovnat.

Evropská unie se tímto opatřením snaží docílit toho, aby přístroje při provozu nespálily tolik elektřiny. Primárním důvodem je šetrnost vůči životnímu prostředí. Ale samozřejmě podobnou úsporu poznáte i vy na vlastní peněžence.

Energetické štítky dnes najdeme na pračkách, sušičkách, digestořích a široké škále dalších zařízení. Praktický dopad tkví také v tom, že v určitých segmentech už se vyloženě nesmí spotřebiče v „horší“ škále vůbec prodávat. A tak například mrazničky ve třídě B, C nebo nižší už na trhu nezakoupíte.

Jak vypadá energetický štítek

Označení energetických tříd je od A do G. Jako nejúspornější jsou označeny spotřebiče známkou A+++. Toto značení se oficiálně objevilo v roce 2011 a týká se chladniček, mrazniček, praček a myček.

Zákazník si před nákupem může z energetické náročnosti přístroje odvodit přesnější spotřebu elektřiny, a tedy i výši svých výdajů. Výrobci uvádějí spotřebu energie ve watthodinách (Wh). Například u pračky se pak spotřeba počítá za jeden prací cyklus. Nákupem a používáním těch správných spotřebičů můžete zajistit energetickou úspornost vaší kuchyně.

Energetická náročnost a hlučnost

Tolik si již neuvědomujeme, že nízká energetická náročnost je zásadní ještě z jednoho hlediska. Čím nižší totiž je, tím méně bude spotřebič také hlučný.

V obchodě si toho většinou nevšimneme a nemáme šanci to zaznamenat ani při krátkodobém používání. Hluk nám v této fázi ještě tolik nevadí. Jsme-li ale vystaveni zvukům, byť v nízké hladině, dlouhodobě, může to na nás mít mimořádně negativní dopad.

Vliv hluku na psychiku

Podle lékařů bychom na sebe v delším čase vůbec neměli nechat působit hlukovou zátěž nad 85 dB. Při takové hladině hluku nám hrozí riziko poškození sluchu.

Pobyt v hlučném prostředí má ovšem negativní vliv i na naši psychiku. Můžeme být rozmrzelí, podráždění a unavení, někteří lidé se také mohou potýkat s vyššími sklony k agresivitě. Důsledkem takové zátěže jsou rovněž poruchy spánku. Za možnou nebezpečnou úroveň pro lidský nervový systém a psychiku se přitom považuje již 30 dB.

Uvádí se, že normální hluk v prostředí je ve výši cca 40 dB, běžný hovor pak můžeme změřit dokonce na 50 dB. V každodenním životě jsme tak hlukem nevyhnutelně a prakticky neustále obklopeni. Když se k tomu navíc přidají i příliš hlučné spotřebiče, může to už pro naše zdraví znamenat poměrně vážný problém.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *